Záchrana jednorožců
Konečně ráno, nastalo jaro. Všude zpívají kalistíci… Takový malý roztomilý zvířátka, který jsou všude, mají nádherná křidélka a ještě krásnější hlas. Je nádherně! Snad to takhle dlouho vydrží, ale proč by ne! Dnes mám dobrou náladu. Sednu si a koukám jak rosa stéká po rostlinách. Zarazím se, něco se stalo! Dyť rosa je jenom když se něco stalo – kvůli čemu pláče.
„Kalisto! Kdo pláče?“ jeden z kalístíků se otočil a letí ke mně. Kouknul se mi do očí a řekl něco svou zvláštní řečí, které rozumí jen kdekdo. Ale já vím že to znamená pojď zamnou. Jdu a přemýšlím co se asi stalo. Cestou koukám na krajinu, dlouho jsem tady nešla. Je to tady tak magické… Zadívala jsem se na jeden z měsíců. Byl krvavý.